Websupport je největší slovenský poskytovatel webhostingu (a řady dalších souvisejících služeb). Sám jejich služby rád používám, ale firmu znám už dlouho kvůli něčemu úplně jinému. Má skvělou a poměrně výraznou firemní kulturu. Je to sice už 16 let od doby, kdy ji na internátě Mišo Truban a Pavol Stano založili a prošla si za tu dobu mnoha změnami. I tak je ale firma stále svá a v mnohem unikátní.
V Bratislavské centrále firmy jsem si povídal s Jánem Cifrou (CEO) a Ľubošem Ľahkým (CMO). Krátce jsme se ohlédli do historie, ale to co mne zajímalo nevíc je, jak firma funguje dnes. Řeč přišla na svobodu, která jde ruku v ruce se zodpovědností. Probírali jsme firemní hackathony i principy na kterých jsou ve Websupportu postaveny. Povídali jsme si taky o změnách, které přicházejí a mění firmy i lidi v nich, ale i o důležitosti být na změny připraven a přijmout, že jsou součástí nejen firemního života. To co mne ale ve Websupportu nadchlo nejvíc je, jak přirozeně došli k řadě principů, na než znova a znova narážím v mnoha studiích a knížkách. Ať už jde o rozvoj silných stránek o kterých mluví Marty Seligman, job crafting jako ho známe od Amy Wrzesniewski, nebo růstové nastavení firmy Roberta Kegana. To vše tady berou jako samozřejmou součást své kultury. A vůbec k jejich zavedení nepotřebovali studie, došli k nim postupem let sami. Natáčení tohoto podcastu by bylo příběhem samo o sobě. První pokus totiž proběl už v loňském roce, kdy jsem se s Ľubošem setkal a naše povídání jsme zaznamenali. Záhadou, které dodnes nerozumím, se však záznam vytratil někde v digitálních hlubinách. Pro druhý pokus už jsem proto byl připraven i se záložním plánem. A byl jsem za to nakonec rád, když se ukázala chybka v připojení klopových mikrofonů. Nakonec se podařilo a myslím, že se přes všechny peripetie podařil skvělý podcast. Ostatně, posuďte sami...
0 Comments
//Martina Chci se s vámi podělit o hlavní myšlenky z článku od Laurence McCahilla, zakladatele “Happy Startup School”. Život by neměl být o volbě mezi materiálním dostatkem a vnitřním naplněním K dosáhnutí harmonie však často nevede lehká cesta a je potřeba zdolat určité překážky. McCahill sám přiznává, že snaha o budování startupové komunity podobně smýšlejících lidí, kde se rozhodnutí nedělají jenom hlavou, ale také srdcem sice nebyla jednoduchá, ale rozhodně nejvíc autentická a pro něj osobně naplňující zkušenost. Tvrdí, že pokud se něčemu věnujeme skutečně naplno a upřímně, nutná pomoc (prostředky) se nakonec dostaví. Co dělat, když to někde “drhne” Pokud vnímáte disharmonii mezi tím co vás aktuálně živí a co byste chtěli dělat tak, aby vás to i nadále uživilo, zkuste najít v následujících modelových příkladech své problémové oblasti a návody, jak začít uvažovat o tom, co potřebujete ve svém životě změnit.  Běžec v krysím závodě Hledač smyslu života Martýr Idealista Šedá barva ilustruje chybějící kvalitu (peníze, štěstí, smysl) u čtyř modelových typů osobností popsaných níže (Zdroj: https://goo.gl/CQ13sG) 1. Běžec v krysím závodě
Obratně běhá (šplhá) po kariérním žebříčku, ale “něco” mu chybí. Obvykle říká věty typu: “zkoušel jsem dělat to, co mě bavilo, ale teď je čas najít si skutečnou práci”. “Práce je práce a na zábavu mám víkendy”. Inspirace: Pokud jste ve výše uvedené definici poznali sebe nebo své blízké, možná vám toto video pomůže změnit úhel pohledu. 2. Hledač smyslu života Lidi patřící do této skupiny dělají to, co je baví a ještě se tím i uživí. Na povrchu to vypadá jako ideální kombinace. Plnit si sny je v pořádku, ale dům na Bali nebo rychlé auto dlouhodobě nezaručí pocit skutečného vnitřního naplnění. Lidi jsou sociální bytosti a potřebují být součástí “něčeho”, co je přesahuje, aby se dostavil pocit dlouhodobé spokojenosti. McCahill doporučuje využít tohle “puzení” např. k řešení celospolečenských problémů. Inspirace: Všichni máme možnost pozitivně ovlivnit životy druhých, viz video. 3. Martýr V této skupině se typicky nacházejí sociální pracovníci - dělají práci, která je smysluplná pro ně i pro společnost. Svou práci vnímají jako poslání a poslání nemá pravidelnou 8 hodinovou pracovní dobu. Od přepracovanosti nebo vyhoření je pak často dělí už jenom krok. Inspirace: Napište si dopis z budoucnosti. Pokud jste schopni ve své mysli vidět jasný obrázek o tom jak vypadá vaše budoucnost, ten nejdůležitější krok jste již učinili, protože víte kam směřujete. 4. Idealista V případě, že využíváte svých schopností k pomoci druhým, ale děláte to zdarma nebo vás to neuživí, je to buď koníček nebo dobrovolničení. Není to zaměstnání natož podnikání. Idealista se musí zamyslet, jak se uživit. Inspirace: Na druhé straně, peníze nejsou jediný prostředek k tomu, jak si v životě něco dopřát. Také ne vždy platí rovnice: práce = peníze = štěstí. Nechte projevit svou kreativitu a uskutečňujte své nápady. Vždy však myslete na to, zda je to co děláte dlouhodobě udržitelné i finančně. McCahill na závěr dodává, že štěstí na člověka “nespadne z nebe”. Je to práce a stojí na předpokladu, že víte kdo jste, a co je pro vás důležité. //Martina Průkopníci wellbeing vědí, jak na to. Přečtěte si o českých firmách, které jsou velmi úspěšné a jejich pracovní prostředí, firemní kultura a péče o své zaměstnance se vymyká standardu na trhu, či daném odvětví. „Až 80 % podniků kótovaných na londýnské burze má zpracovanou wellbeing strategii. Více jak polovina britských firem má stanovený budget na wellbeing programy a aktivity,” říká Michaela Skalniková ze společnosti MyRefresh. Právě Velká Británie a USA jsou v přístupu wellbeing v práci nejdál.  |
AuthorsMichal Šrajer Archives
September 2018
Categories |
RSS Feed